3. ročník Le Derniere Kilometre d` Hiver 2011
Poslední zimní sobotu 19. 3. 2011 jako by počasí den před závodem chtělo dostát jménu 3. ročníku závodu horských kol Le Derniere Kilometre d´Hiver (poslední zimní kilometr). Zataženo, čerstvý severní vítr, teplota kolem 3°C, ve vrcholových partiích tratě kolem 550 m.n.m. ležel dokonce sníh, to vše čekalo na 38 jezdců MTB tohoto prvního závodu v našem regionu.
Všem, kteří se dnes postavili na start tohoto 33 km dlouhého závodu, který je zařazen do seriálu závodů na Tišnovsku pod názvem Tišnov cupu, patří náš obdiv. Start a cíl závodu byl u Hostince u Vlachů v Jamném, který je sponzorem prvního ročníku Tišnov cupu.
Oproti loňskému ročníku peloton svazovala taktika a vyčkávání, kdo první udeří, doslova můžeme mluvit o šachové partii, kde na čele pelotonu bylo vidět spíše časovkáře Halouzku, či Součka z místního Tišnov Bikers. Toho chytře využily i jediné ženy ve startovním poli Lucka s Alenou, které se před Lomničkou dotáhly do pelotonu. Takhle se jelo až do Šerkovic.
Znamenalo to, že pod kopec do Řepky najeli jezdci víceméně společně a s nízkými tepy. Nicméně na konci prvního stoupání při nájezdu do Řepky se pole začalo trhat, menší náskok získal Váňa- Tišnov Bikers, následovaný skupinkou s Rubičem- GT, bardem Klepárníkem, který odmítal prodat svou kůži lacino a rozhodl se potrápit
i mnohem mladší jezdce, Matouškem a Rybkou oba GT, s minimálním odstupem jeli jezdci Meridy Procházka a Marek, silou vůle, nebo snad překonávající svoji první krizi, se snažil uviset i Pučan- Tišnov Bikers. Kdo si však myslel, že karty jsou rozdány, hluboce se mýlil. Zamíchat pořadím se rozhodl i Luňáček- Tišnov cup, následovaný dalšími dvěma jezdci. Pak další mezera a hlavní pole.
Řepkou i Lomnicí se čelo sjelo, neboť se jelo proti větru a na jezdce čekalo ještě předlouhé stoupání končící až za Synalovem, těsně před Osikami.
A bylo to tak, ve stoupání a proti větru za Lomnicí k první točce, se začal lámat chleba, v čele jel Váňa, za ním Klepárník, o 30 let mladší Ošťádal, pak Matoušek, Marek a dále jako korálky jeli osamoceně Procházka, pak Rubič, Pučan a další.
Vraťme se ovšem k jednomu z hlavních okamžiků závodu, který rozhodl o vítězi nejen pomyslné vrchařské prémie, ale i celého závodu.
Stalo se to ve stoupání za Lomnicí přesně v první zatáčce, kde v otevřené krajině zesiloval protivítr. Průjezd bílého vozu kolem vedoucí skupinky narušil snad koncentraci jezdců vedoucí skupinky, Váňa se otočil, aby zmapoval, jak to vypadá za ním, Klepárník, který jel na druhé pozici a vezl za sebou Ošťádala se také ohlédl, snad zda-li nejede další vozidlo, možná také analyzoval situaci za sebou a odhadoval svoje možnosti, protože mu bylo jasné, že do stoupání proti větru je lepší jet ve skupince a netáhnou to sám, ztratil trochu plynulost, a v tom toho Váňa využil a jako pravá ruská mašina do kopce a v protivětru nasadil tak zdrcující tempo, že během
2-3 vteřin se utvořila mezera 5-10 m, která v dalším stoupání rychle narůstala, až narostla na 70 metrů při průjezdu hned druhou zatáčkou. Za nimi s menším odstupem Matoušek, který si na zádech vezl přilepeného Marka, velké překvapení závodu. Po 30 m projíždí osamoceně Procházka a dále pak Rubič následovaný Pučanem. Další mezera asi 70m a skupinka, kterou táhl Luňáček.
Za odbočkou před Ochozem na Synalov při vjezdu do lesní partie trati měl Váňa náskok již asi 45 s, následovaný právě nově zformovanou čtveřicí pronásledovatelů Matouškem, Ošťádalem, Markem a Klepárníkem.
Konstantní tempo udržoval Váňa i při výjezdu ze Synalova, kde pronásledovatelé ztráceli již 4 a půl minuty. Z čtveřice pronásledovatelů vypadl Klepárník, takže skupinka se zúžila na 3 jezdce. Táhl ji Matoušek, následovaný Ošťádalem a Markem. Ale co to, při výjezdu ze Synalova vyjíždí úplně jiná skupinka tří jezdců, než jaké bylo pořadí 3 km zpět. Vedená Luňáčkem, dále Pučanem a Procházkou. Klepárník sice vypadl z první skupinky pronásledovatelů, ale jako klíště se přichytil této trojice. A to jsme v nejvyšších partiích závodu v nadmořské výšce 542 mnm, kde je vozovka pokryta 4 cm vrstvou sněhu, která se téměř stala osudnou Klepárníkovi, který dostal smyk, ale naštěstí vše bravurně ustál a udržel se ve skupině. Následují Osiky a prudký sjezd do údolí k Lomnici. Máme problém se dostat k čelu pelotonu, jezdci se řítí více jak 70 km rychlostí a ani v údolí, kde je mírné klesání, rychlost třetí skupinky neklesá pod 55 km. Není se co divit, v přesně pravidelných intervalech střídají jako neomylný computer a řítí se jako had k první skupince v čele s Matouškem. Pravděpodobně tato skupinka tak dobře nespolupracovala, neboť tato čtveřice na ně stáhla jeden a půl minuty. Nedaří se nám pořád objet skupinku, jezdci se na čele vzorně střídají a udržují pekelné tempo. Až za pilou se podařilo skupinku objet a jedem za skupinkou, ve které je Matoušek, Ošťádal a Marek, dojíždíme je u mostu při odbočce na Rašov. Nezbývá nám, než autem rychle projet Lomnicí a jedeme přes Řepku do Lomničky směrem k Železnému, v půli kopce míjíme vedoucího jezdce Váňu, který drží pravidelnou kadenci šlapání až do cíle.
Váňa přijíždí do cíle jako první s náskokem 3 a půl minuty na skupinku tří pronásledovatelů, ve které před cílovou páskou nastoupil Ošťádal, následovaný Matouškem a velkým překvapením závodu Markem.
Čekáme na další jezdce, s odstupem půl minuty přijíždí do cíle druhá skupinka, ve které přespurtoval pátý Klepárník šestého Pučana, následovaný 7. Luňáčkem. Ze skupinky těsně před cílem odpadl Procházka, kterému se stalo osudné stoupání v Železném, a tak skončil na 8. místě.
Pak následovala skupinka 6 jezdců s minimálními odstupy, kterou překvapivě stahoval, aby na konečném 15. místě dojel Hubáček. Velký souboj na cílové pásce svedl Souček s Vejrostou, hlavním organizátorem Tišnov cupu.
Naše uznání a obdiv patří dvěma ženám Aleně a Lucce, které se ani v jinak ryze mužském pelotonu neztratily.
Na závěr lze jen konstatovat, že tento závod se co do organizace a i počasí podařil, což umocňuje i fakt, že se všichni startující po závodě ve zdraví sešli v Hostinci u Vlachů.
Zakončeno bylo vše předáním krásných a jako už se stalo tradicí originálních cen za blesku fotoaparátů.
Překvapeními tohoto závodu byli nejen díky dresu Quickstep Klepárník, který hýřil aktivitou zejména v první a závěrečné fázi závodu, ale i Marek, který se držel jezdců Matouška a Ošťádala jako klíště a nemínil odpadnout ani v nejtěžších stoupáních závodu.
Pavel Váňa st., dne 19.3.2011